Psychiatr na dotek

 

Termíny budou postupně doplňovány.

 

DUŠE V BŘIŠE

Je to těžko uvěřitelné, ale na začátku tohoto století byl u člověka objeven doslova nový orgán – střevní mikrobiom. V našem trávícím traktu žije desetkrát víc mikrobů, než máme buněk v těle, váží dohromady víc než náš mozek a účastní se významně na chodu našeho organismu.

Výzkum střevního mikrobiomu v poslední dekádě doslova explodoval. Gastrointestinální trakt (GIT) byl dlouho považován pouze za trávící orgán, nové technologie nás přivedly k poznání, jaký dopad má střevní mikrobiom na naše zdraví a nemoci. Víme o jeho úloze v metabolismu, imunitním systému a o jeho vlivu na chování. Víme také o jeho změnách po porodu, změnách přicházejících s věkem v průběhu života, změnách souvisejících s charakteristikami prostředí, se stresem, se zdravotním stavem a s podávanými léky.

Je toho dost, co o něm víme a nepochybně mnohem víc je toho, co o něm ještě nevíme.

Přednášku v trvání 60 minut doprovázenou světelnými obrazy může proslovit za rozumný honorář na vyžádání znalec mikroutů Radkin Honzák.

 

JAK SE DÍVAT NA PSYCHOSOMATIKU

Psychosomatický přístup není žádná duchařina, ani představa, že všechny nemoci jsou vyvolány psychicky. Vychází z předpokladu, že člověk má potřeby biologické, psychologické, sociální a spirituální a pokud tyto potřeby nejsou správně syceny, organismus na to reaguje různým způsobema jedním z nich je také stres a nemoc.

Psychosomatická medicína proto žádá, aby se v případech, kdy je to vhodné, braly v potaz nejen faktory biologické (jak to dělá současná biomedicínská doktrina), ale také faktory psychologické, sociální, eventuálně spirituální.

 

PSYCHOPATI MEZI NÁMI

Pojem psychopat byl z diagnostického systému vyloučen, jsou zde však odborníci, kteří by ho tam rádi vrátili jako označení pro specifickou skupinu jedinců, jejichž mozek js skutečně jinak uspořádán a kteří nezažívají emoci strachu. V důsledku toho je jejich prožívání i chování odlišné od běžného a jde o to, jak této vlastnosti používají v sociálním kontextu. Většina z nich postupuje jako predátoři a paraziti, jsou však psychopati, kteří těží z nedostatku strachu v sociálně velmi ceněných profesích. Jak poznat psychopata a jak se postavit k jeho jednání je námětem tohoto sdělení.

 

EMOCE

Platon rozpoltil člověka na tělo a duši, tělo přirovnal k hrobu duše (narozdíl od východní filosofie, která je považuje za chrám duše) a duši přirovnal k dvojspřeží. Vozataj rozum má na uzdě dva koně: vzpurného – ošklivé emoce a hodného – hezké emoce. Tato pitomodst vládla vědou do nedávna a v myslích mnoha lidí hnízdí dodnes.

Emoce nejsou ani koně, ani efemérní motýlci, emoce jsou prastaré řídící systémy, starší a rychlejší než vznešený rozum, sice méně přesné, ale o to účinnější, protože jsou to tělesné děje, které nastavují náš organismus k nějakému pohybu (e-motio). V poslední době bylo stanoveno šest základních emocí – strach, hněv, radost, smutek, údiv a odpor – z nichž, podobně jako ze tčí základních barev, se skládá celé bohaté emoční spektrum.

 

PLACEBO A NOCEBO

Placebo-efekt je nepochopený a podceňovaný fenomén medicíny, kterému je v posledních letech po zásluze věnována pozornost (bohužel širší medicínskou společností nereflektovaná). Placebo odpověď není jeden jednotný děj, také nemá základ v sugesci, ale je to složitý jak fyziologický, tak sociální a kulturně podmíněný fenomén.

Placebo od slova „porěšit“ má temného bratra „nocebo“ od slovesa „nocere“ = škodit. Nocebo má podobnou fyziologii a patofyziologii jako placebo a zjednodušeně můžeme mluvit o cestě a mechanismech stresu.

 

HUMOR V ŽIVOTĚ A V MEDICÍNĚ

Smích je exploze emoce radosti a je pro náš organismus velice zdravý, protože přináší prospěch tělesný (snížení stresu, zlepšení imunity, relaxace, zklidnění organismu, protibolestivý účinek) i psychosociální: společný smích lidi sbližřuje, otupuje hrany agresivity, činí společenství pevnější a odolnější.

Smích je výsledkem chemie (rajský plyn, některé drogy), lechtání, nebo humoru. Humor je, jak napsal Karel Čapek, něco jako pohled na svět obráceným dalekohledem, který problémy zmenšuje. Humor není jen smát se, humor je lépe věděti. Humor se nerodí z klidu a dobrého rozpoložení, ale z nouze a bolesti, které pomáhá překonávat.

 

SYNDROM VYHOŘENÍ

Oblíbená floskule současné doby, kdy podobně jako před pár roky měl každý „depku“, je dneska každý druhý „vyhořelej“. Obávám se, že to zdaleka není tak strašné.

Syndrom podrobně popsal v 70. letech americký psycholog s německými kořeny, Herbert Freudenberger, který si ho prožil na vlastní kůži, po čase k němu připojila některé další charakteristiky christine Maslachová.

Syndrom je výsledkem chronického nadměrného stresu vycházejícícho z nepřiměřeného očekávání velkolepých výsledků extrémního pracovního nasazení v tomto směru, omezení dalších potřebných aktivit a zájmů a frustrace z toho, že výsledku nebylo dosaženo.

Příčiny, způsoby, průběh, léčení a hlavně prevence jsou námětem tohoto sdělení.

 

Kalendář akcí -

Předchozí
Další

Po
Út
St
Čt
So
Ne

 

© Copyright Život90 2008 - 2017.
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Zivot90.cz je bez písemného souhlasu Život90, z. ú. zakázáno. Provozovatelé portálu zaručují všem uživatelům ochranu jejich osobních údajů. Provozovatelé nesbírají žádné osobní údaje, které jim uživatelé portálů sami dobrovolně neposkytnou.

test

Zavřít