Světový den proti násilí na seniorech

Mnoho starších dospělých ve společnosti trpí syndromem týrání, zneužívání a zanedbávání starších dospělých. Podle historicky prvního prevalenčního reprezentativního šetření v populaci ČR se s problémem ročně setkává 29 % – 41 %! (dle šíře definice) osob 65+ žijících mimo instituce, řada z nich opakovaně a intenzivně. Většina o tom s nikým nemluví. Ti, co s někým přece jen o incidentu promluvili až v 30 % zaznamenali zhoršení situace.

"Podle historicky prvního prevalenčního reprezentativního šetření v populaci ČR se s problémem ročně setkává (podle šíře definice) 29 % - 41 % (!) osob 65+ žijících mimo instituce, řada z nich opakovaně a intenzivně, naprostá většina o tom s nikým nemluví, ti, co s někým přece jen o incidentu promluvili až v 30 % uvedli, že to celou situaci spíše zhoršilo.“ uvádí Mgr. Lucie Vidovićová, Ph.D. z FSS MU k projektu RESTABUS - Inovativní cesty definice, měření prevalence a řešení seniorského abusu v ČR, jehož součástí byl i 1. prevalenční výzkum tohoto fenoménu v rámci české společnosti.

Podle výsledků studie RESTABUS (2022) tímto fenoménem v ČR ve svém nejbližším okolí, ve veřejných kontextech nebo jako svědkové a svědkyně trpí 41 % seniorů a seniorek starších 65 let, postihuje ženy stejně jako muže, výrazně častěji se vyskytuje u osob ve věku 85+. Výskyt zahrnuje všechny sledované formy EAN (elder abuse and neglect), tj. fyzické a psychické násilí, materiální a finanční zneužívání, omezování osobních svobod, podrývání důstojnosti, sexualizované násilí, násilí na internetu, viktimizaci a některé další. U osob starších 65 let žijících mimo institucionální péči v rámci celé ČR se prevalence pohybovala od 0,1 % (lékové násilí, zneužívání léků pro získání kontroly nad obětí) po 15 % (podrývání důstojnosti). V populaci to odpovídá 2169 až 325 366 osobám ročně. Velmi hrubým odhadem postaveným na modifikované analýze společenské návratnosti investic (SROI) dle Haunerové (2017) představuje fenomén EAN roční ztrátu 1 540 000 000 Kč. (Zdroj zde )

“Vnučka si bere víc a víc, ale nechci ji ztratit – jsem za ni rád, i když mě to vyčerpává” 

Ráno v 6:48 h pan Milan zjistil, že mu došla káva – jeho každodenní snídaně. Domníval se, že má ještě nové balení, ale bohužel. O zásoby v domácnosti se starala jeho žena, která však před časem zemřela. Nyní panu Milanovi chybělo manželky: "Táto, koukej vstát z toho otomanu, snídani máš na stole. Pak zajedeme králíkům na zelený." Jak rád by to opět slyšel. A to tenkrát brblal... 

Dnes se pan Milan cítil jako starý muž. Obtěžovalo ho mýt se, prát, převlékat se a raději než o sebe, se staral o králíky a slepice. Čas od času ale Milana navštívila jeho vnučka s přítelem, a to atmosféra domu ožila. Jejich návštěvy však připomínaly kulový blesk (až by se dalo říct, že domem proběhli, jako by něco hledali). 

- "Dědo, kde jsou ty šperky po babičce? Vždyť víš, že mi je slíbila." - "A připravil jsi nám ta vajíčka? Minule jich bylo nějak málo!"  - Tuhle velkou sekeru už, dědečku, neuzvednete," vynořil se z kůlny její partner, "půjčím si ji a dám ji nabrousit." ...a takhle to chodilo při každé návštěvě. V podstatě jednou měsíčně si pro “něco” přijeli. A pan Milan neprotestoval. Jen byl rád, že se toho žena nedožila.  

Ekonomické vydírání aneb je důležité si situaci uvědomit a hovořit o ní 

Pan Milan se obrátil na Senior telefon s pocitem, že na něj všechno padá a vnučka si bere při svých návštěvách čím dál víc. Situace ho trápí, ale zároveň o vnučku nechce přijít. Konzultantka linky situaci hned porozuměla a snažila se pana Milana povzbudit a seznámila ho s možnostmi ochrany – s pomocí intervenčního centra, Policie ČR, právní poradny aj. Eskalující situace u pana Milana by postupně mohla vést k úplnému narušení jeho vztahu s vnučkou. I přesto však o vnučku Milan nechce přijít. Pan Milan se zatím obává si o tom všem s vnučkou promluvit, aby se neurazila, bude si o tom ještě chvíli přemýšlet. Konzultantka se proto s panem Milanem domluvila na opakovaném volání. Třeba společně příště najdou další způsoby řešení. 

• Senior telefon (ŽIVOT 90): 800 157 157 (nonstop)
• Linka seniorů (Elpida): 800 200 007 (denně 8:00–20:00)
• Poradenská linka pro pečující doma (Diakonie): 800 915 915 (všední dny 9:00–20:00)
• Linka první psychické pomoci (Cesta z krize): 116 123 (nonstop)
• Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí (Bílý kruh bezpečí): 116 006 (nonstop)
• Linka důvěry (CKI Psychiatrické nemocnice Bohnice): 284 016 666 (nonstop) pro dospělé
• Pražská linka důvěry (Centrum sociálních služeb Praha): 222 580 697 (nonstop) pro dospělé
• Krizová linka SOS centra Diakonie: 222 514 040, 777 734 173 (denně 9:00–20:00)