Pamatujete si na situaci – moment, kdy Vás napadlo, že by v současné situaci bylo nejlepší pomoci právě například seniorům?

Bylo to na základě výzvy organizace ŽIVOT 90, kterou jsem našel na facebooku. Vím, že jsou senioři ohroženou skupinou a současná situace pro ně může být velice matoucí a náročná. Myslím, že v této době je potřeba pomáhat lidem, kteří se sami nemohou se situací vypořádat a zaslouží si podporu a pomoc někoho dalšího. Senioři právě touto skupinou, která si často nemůže sama pomoci nebo kolem sebe nemá blízkou podporu je. 

Kolik dnů už pomáháte a kolika lidem se Vám podařilo pomoci?

Zatím pomáhám týden. Pracuji jako dobrovolník na senior lince, která zprostředkovává například nákupy nebo léky pro seniory, kteří si sami nemohou tyto věci obstarat. Slouží také k poskytnutí informací nebo je tu pro seniory, kteří si potřebují trochu popovídat a vypovídat se z toho, jak náročná tato doba pro ně je. Těžko lze odhadnout, s kolika takovými lidmi jsem již mluvil nebo budu mluvit. Hlavně to není jen moje zásluha, ale zásluha všech, kteří se na tomto projektu podílí, včetně desítek dobrovolníků, kteří potom jdou konkrétnímu seniorovi nakoupit, pomohou mu vyzvednout léky a uleví mu trochu od starostí, které musí nyní řešit. 

Vybavujete si, ze kterého momentu – situace během Vašeho současného pomáhání jste měl největší radost, a také, kdy jste si uvědomil, že toto Vaše rozhodnutí bylo správné?

Největší radost mi udělala paní, která nejdříve volala s tím, že by potřebovala nakoupit a obávala se toho, zda může dobrovolníkovi věřit a případně mu svěřit nějaké peníze, za které nakoupí. Za pár hodin volala s tím, že by chtěla moc poděkovat za to, jak vše proběhlo dobře a nám všem za to, co pro seniory děláme. To jsem měl velkou radost i za dobrovolníka, kterému jsme tuto zpětnou vazbu a pochvalu mohli předat. To, že moje rozhodnutí bylo správné a má smysl, jsem věděl hned, jak jsem zvedl telefon a mluvil s prvním člověkem, který něco potřeboval a my mu mohli nějak pomoci. 

Čím se zabýváte, když zrovna nepomáháte? Jaké je Vaše civilní povolání, případně co studujete a změní dobrovolnictví něco v dalším profesním životě či v životních preferencí, které zastáváte?

V profesním životě pracuji jako sociální pracovník a psycholog. Myslím, že jsem nikdy pořádně neuvažoval nad tím, jak se může společnost a lidé změnit, když nastane nějaká krize. Nikdy jsem si neuměl představit, jak velký zásah to pro spoustu lidí může být a kolik lidí v sobě dokáže najít chuť pomáhat. Jakoby na to v normálním, konzumním světě, který jsme znali (a je zvláštní o tom takhle mluvit) nebylo tolik prostoru. Nedovedu si zatím představit, jak a v čem mě to změní, ale jsem si jistý, že to změní můj pohled na svět, priority i to, co lidé dokážou, když je potřeba se semknout a pomáhat.