Nacházíte se v domě, který se ještě v 17. století jmenoval Koukolovský (po majiteli z 15. století), později U Bříšků a nakonec U Valšů. Jeho vlastníky, jako ostatně celého komplexu budov, který tvořily 3 i 4 domy, uváděné již k roku 1400, byli významní pražští měšťané. Původně zde stával velký dvůr, snad nějakého Borše z Riesenburka. Čtverhran domů, sjednocených v polovině 15. století – vlastnili a obývali ve středověku například staroměstský rychtář Václav ze Strašecího, později Kryštof z Vartemberka a na Rohozci nebo na konci 16. století primátor Jiří Kapr z Kaprštejna. Tento dům č. 286/18 je stavbou goticko-renesanční.
Gotické sklepy a obvodové nárožní zdivo do ulice Karoliny Světlé (bývalé Poštovské) bylo postupem přestaveb vylepšeno v období renesance křížovými klenbami v přízemí a v 1. patře a snad i v 2. patře nárožní části.
Z baroka pochází většina kleneb hlavní budovy i schodiště. Později byly vloženy klasicistní pilíře a plackové klenby a zvýšeno celé křídlo na dvoupatrové. Uliční dvoupatrové novorenesanční průčelí bylo vybudováno stavitelem Vošahlíkem v roce 1889. Patra jsou řešena přísně symetricky. Osovost průčelí zdůrazňuje atiková nadezdívka nad středním dílem, střední blok je pojat jako štít. Na obou koncích nižších křídel je štuková výzdoba, jak víme z knihy manželů Hrubešových Pražské domy vyprávějí.
Uličkou Na Boršově (čp. 286 b.) se vstupovalo od roku 1921 do nově vybudované modlitebny Armády spásy. Podle pamětníků zde byl i útulek a ubytovna stejně jako sklad hudebních nástrojů, odkud s železnou pravidelností a bez ohledu na hudební umění vycházela každé ráno skupina Armády spásy vyhrávat a získávat prostředky pro své chráněnce. Děti za zvuků této břeskné kapely poskakovaly cestou do školy a posluchači raději přispěli na chudé, než by tuto hudbu déle poslouchali!
Traduje se, že časnými hosty v noclehárně byla i policie z Bartolomějské, která si přivstala, aby se poohlédla mezi nocležníky po svých „ovečkách“.
Ale kdo dům obýval? Jací lidé a jak zde žili? Jaké měli radosti a starosti? Co o nich víme? Vlastní název domu U Valšů je název zájezdního hostince. Boršovský dvůr sloužil svou rozlehlostí jednu dobu jako místo přepřahání poštovních vozů. (Skutečnost, že zde potulný brusič zapomněl tříletého synka a nikdy se o něj nepřihlásil a chlapce vychovali vlastně „nádvorníci“ a dobrosrdečné ženy, si Karolina Světlá jistě nevymyslela.) Bydleli zde nádeníci, překupníci, barvíři, rybáři a prodejci ryb, měšťani a jejich maloměstské paní, pradleny a služky, vetešníci, počestní i nepočestné (ostatně ke Kuchyňkům naproti si děvčata vodila zákazníky ještě ve 20. a 30. letech dvacátého století). Ulice byla pohostinná více než dvěma desítkami hospod.
Jejich sousedství se slavnými osobnostmi našeho národa se nevylučovalo. Nedaleko bydlel kolem r. 1825 František Palacký, J. V. Myslbek, A. Jirásek, přímo v domě U Valšů významný bulharský politik Dimitr Blagoev (1900).
Nicméně především je budova ŽIVOTa 90, občanského sdružení pro seniory a také Divadla U Valšů, dnešního domu Portus svázána s přední českou spisovatelkou Karolinou Světlou, která se zde v únoru roku 1830 narodila jako Johanna Nepomucena Rottová, nejstarší ze tří dětí Eustacha Jakuba Rotta a jeho ženy Anny rozené Voglové.
Helena Volavková,
lektorka Života 90